Jmenuji se Eva a jsem mladá žena z Prahy. Jsem ateistka a jsem pro-life.
Hnutí pro-life (v ČR známé také jako hnutí pro život) usiluje o ochranu základního lidského práva - práva na život - v celé jeho délce, to znamená od početí do přirozené smrti.
Jsme přesvědčeni, že narozené dítě je od svého početí lidskou bytostí a jako takové má nedotknutelné právo na život.
Zdroj: http://pro-zivot.pise.Hnutí pro-life bývá často automaticky spojováno s křesťanstvím a mnoho lidí se domnívá, že nevěřící člověk nemá žádný důvod se k němu hlásit. Pomocí tohoto blogu se snažím ukázat, že to tak není.
Jsem ateistka a k hnutí pro-life mě přivedly moderní vědecké poznatky o vzniku nového lidského jedince a přesvěčení, že právo na život je prvním, základním a nedotknutelným právem každého nevinného člověka.
Náboženství pro to nepotřebuji.
Právě naopak. Domnívám se, že spojování s náboženstvím hnutí pro-life poškozuje.
Hnutí pro-life stojí na naprosto racionálních základech, ale ten náboženský balast, který je tak často doprovází, mu dodává dojem něčeho iracionálního, zastaralého a překonaného. Je paradoxní, že to jsou zastánci umělých potratů, kteří jsou ve veřejné debatě vnímáni jako hlas racionality a pokroku, přestože současná věda - genetika a embryologie - potvrzuje základní tezi hnutí pro-life: Člověk je člověkem od početí.
Proto začínám psát tento blog.
 |
Komentář, na který odpovídáte
nekra: Nesouhlasím s tím,že od početí je to dítě. Nejprve je to zárodek, pouhý shluk buněk, dítě se z něj až vyvine.
Nejsem odpůrce potratů, dokonce bych se označil i za jejich zastánce. Právo ženy rozhodnout, zda ve svém těle nechávat vyrůstat zárodek považuji za důležitější, než právo zárodku na to, aby se z něj vyvinulo dítě.
Asi bych měl zdůraznit to "důležitější než". Přišel jsem na to v roce 2014 - potrat je akce, která klade rozpor mezi právem ženy na rozhodování o vlastním těle (za být těhotná) a život zárodku. To je důvodem sváru - kdyby se praktikovala řešení, která by umožňovala oboje (odtěhotnění ženy dříve než přirozeným porodem bez zničení zárodku), myslím si, že by těch rozporů bylo výrazně méně. A o ty odmítnuté zárodky by se mohlo starat třeba to ProLife hnutí, když mu na nich tak záleží.
A ještě k tý pokrokovosti - ano, myslím si, že přiznat ženě právo rozhodovat o vlastním těle je pokrokové. Že žena má právo na sex stejně jako muž a taky má právo v sobě nenechat vyvíjet zárodek, neotékat, nezvracet, netloustnout a nenechat se kopat třičtvrtě roku. To, že umožnit jí to se (zatím) neobejde bez zničení zárodku je efekt potratovýho řešení. Když se začínalo s legálními potraty, tak to ve své době určitě bylo pokrokové řešení.